Jak jsem nenaletěl

[belahejna]

Už jsem se tady kdysi dávno rozepisoval o tom, jaký starý blbec jsem. Kdejaká babička na mě může udělat smutné oči a já běžím na nákup, zásadně beru stopaře, a to i ty, kteří nestopují! Žebrákům na ulici dávám a Ti, kteří se snaží a přijdou i s nějakým tím příběhem, to u mě mají téměř jisté. A o to pyšnější teď jsem. Ženuška má milená začala čistit naší domácnost a vyzvala mě, abych zpeněžil některé vybrané kousky. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem nafotil, zveřejnil a čekal. Ne, že by mi kupující rvali ruce, takže když mi včera ráno pípla sms s textem: "Ahoj. Chci koupit vystavenou bundu. Mluvte se mnou na emailovou adresu.... Dik.", zaradoval jsem se, že alespoň jeden z těch krámů bude pryč, když už jsem se tak snažil. A pak začala jedna z nejbizardnějších emailových výměn v mém životě. Osobně jsem pojal podezření hned v prvním emailu (respektive ta zpráva byla podezřelá, kdo si tak asi chce dopisovat mailem, když má telefonní číslo, že), kdy mi kupující sdělil, že mi pošle peníze na účet a já pak předmět zašlu jeho dceři do Velké Británie. Hmmm. Jen tak, ani vidět nic nechtěl, ani se mnou mluvit ani nic. Mezitím vstala žena a mručí na mě, že jsem děsně nedůvěřivej (já, jo, no to určitě), že dotyčný má jistě mnoho jiných starostí a je rád, že našel, co hledal a levněji. (Taky prostě jen měla radost, že se něčeho zbaví, jinak nebývá tak naivní), já jsem už v tom okamžiku byl jist, že z tohoto obchodu nic nebude. Přesto jsem ještě poslal číslo účtu, IBAN a další údaje už jsem ale hledat nešel. Zájemce na mě dorážel, posléze mi přišli dva emaily z jeho "banky" (Internet Smile Bank..dost příznačný název, že:-) o tom, že zablokovali určenou částku, kterou mi zašlou jakmile pošlu nacanovaný doklad o odeslní předmětu na určenou adresu. Nutno dodat, že dotyčný se mnou celou dobu komunikoval česky (google přadač, ať žije). Když jsem ho poslal do háje, přešel jsem už do angličtiny a infomoval ho, že z tohoto falešného obchodu nic nebude a přestane mi psát s tím, že další email už smažu bez čtení. Tak už další nepřišel. Nenaletěl jsem, ale jsem si jistý, že řada lidí by naletět klidně mohla. Přijd mi fakt šílený, co už ti podvodníci nevymyslí. Někde v zahraničí na bazaru si najdou drahou věc a snaží se jí fiktině koupit? To jako fakt tohle někomu stojí za to, než by vzal lopatu a šel makat. Jsem starej blbec a jsem stará škola, ale tohle už mi vážně přijde zu viel. Máte podobnou zkušenost?

Comments

[bucipuci]

Něco podobného jsem kdysi zažil. Někdo mi chtěl darovat 200 000 liber, když zaplatím převod ;-). Ty e-maily jsem rovnou přeposílal na policii.

[belahejna]

Teď jsi mě navedl na myšlenku, že bych to možná asi měl oznámit. To už není ani příprava, ale pokus trestného činu..uvidíme, zda se tím bude někdo zabývat. Já svou osvětu udělal tady.-)) I když myslím, že tady by sis tím všichni poradili stejně dobře jako já..(za svou ženu už ruku do ohně nedávám...-))

[bucipuci]

;-)

[rosalinde]

Ja to znam z banky, kdyz si lidi prisli otevrit ucet na slibene miliony z dedictvi - ovsem toho "darce" nikdy predtim nevideli a ani o nem nevedeli. Museli ovsem zaplatit 100'000 USD, aby se suma ze zablokovaneho uctu uvolnila.

[belahejna]

Jo jo, toto je mi také známé..a on někdo ty peníze ve skutečnosti někdy vážně zaplatil, aby to dědictví odblokoval?

[rosalinde]

Oni prave chteli kredit od banky na to zaplaceni. Ale to jim nikdo nikdy nedal. Jejich zklamani bylo obrovske, protoze nechteli dlouho pochopit, ze se jedna o podvod.

[phortun]

Při prodeji věcí na Aukru, Bazoši apod. dnes naprosto běžná věc. Internetová doba je zlá. Jak říkám svým rodičům - na nic neklikat, nic nestahovat, nic neotvírat, nic nikam neposílat a hlavně nic neplatit :)

[belahejna]

Je pravda, že moc věcí takhle neprodávám. Každopádně si to neumím představit obráceně, že bych šmejdil po netu a číhal, jestli někde ve Velké Británii třeba něco neinzeruje nějaká potencionální kavka. Jo jo, doba je asi fakt zlá..nemyslel jsem, že je to až tak špatné:-))