Býti otcem...

Nějak to historicky vzniklo, že od ledna spím se synem v manželské posteli. A vždycky před usnutím si vyprávíme. Nebo hrajeme "Dračák", nebo se mě ptá na to, co během dne pochytil, ale nepochopil.

No a samozřejmě, že si z tábora přivezl mnoho nepochopeného. Zatím má ještě ve mě naprostou důvěru. Že mu dokážu všechno objasnit...

Naštěstí si tentokrát přivezl problémy z oblastí mě blízkých. Kdyby se mě kupříkladu ptal, jak funguje propisovací tužka, tak jsem samozřejmě nahraný...

No ale potřeboval vysvětlit, co to je antisemitismus a holocaust (šoa). To vzniklo tak. Každý tábor má své rituály. A na tomhle, když dítě dostalo balíček z domova, tak muselo říci vtip, nebo udělat dvacet kliků.

Aby bylo jasno, nepovažuji to za šikanu, ani za nějaké zneužívání čehosi nad čímsi. Je fajn vést děti k tomu, aby se nestyděly mluvit před druhými a dvacet kliků by nezabilo ani mě...

A jedno starší dítě řeklo tento vtip:"Jaký je rozdíl mezi Santa Clausem a Židy? Santa se umí pohybovat komínem oběma směry..." Tak jsem musel synovi vysvětlit plynové komory a komíny krematorií. Technicky to pochopil. Proč to bylo, to nechápu vlastně taky.

Pak jsme zavítali do oblasti jazykovědné. Promrskali jsem si, co to jsou synonyma a eufemismy. Sice syn půjde do třetí třídy, ale když na to narazil... Konkrétně jej zajímalo, jaký je rozdíl mezi slovy kunda a píča a jak se to má s pipinkou a julčou... (Asi překvapuji, že to takhle bez obalu napíšu. Ale k životu patří i to.)

No a na závěr jsme si vysvětlili přechodníky. Což teda je nepodstatná látka deváté třídy základní školy... Ale když se zeptal...

Při nějaké hře bylo stanoviště, kde měly děti tvořit co možná nejdelší věty se slovy začínajícími na vylosované písmeno. Starší hoch si vyžerboval "p" a stvořil větu:"Potřebovavše peníze prostitutky prodávaly promtně pořízené pornografické pohlednice."

No a syn nevěděl, co je to promptně a zejména tvar potřebovavše... Což jsem mu tedy objasnil, že je to přechodník minulý pro všechny rody v množném čísle. (Mimochodem, ten hoch, který větu stvořil, musel být v češtině dobře vzdělán. Gratuluji jeho učiteli...)

No a pak už jsme řešili takové ty obvyklé problémy devítiletých dětí. Jestli jsme ve Vesmíru sami, jaká je pravděpodobnost setkání s jinou inteligentní civilizací v místě a čase... A tak. Taky Vám bylo devět, ne?