Jednou skupinou lidí extrémně přeceňovaná a druhou skupinou masivně podceňovaná záležitost. Řešit, či neřešit vůbec, když má člověk nějaký smartwatch, toť otázka...
V první řadě je třeba si uvědomit, že tepovka je nástroj. Je to jedna z proměnných a tak je třeba se k ní chovat. Není to samospásná věc, která určuje výkon sama o sobě. Což ale neznamená, že je úplně k ničemu...
To si tak třeba ráno ležíte v posteli, víte že průměrnou klidovou tepovku máte okolo 60 tepů za minutu, podíváte se na hodinky a tam je třeba číslovka 70. Proč? Možná jste se blbě vychrápli, možná jste přetažený a možná na Vás něco leze. V každým případě bych byl v takovej den zvlášť obezřetnej na to, jak se k sobě ten den budu chovat. Vysoká tepovka po probuzení může značit potenciální problém (a taky nemusí, kontext).
Nebo si tak děláte šestou sérii shybů a Vaše tepovka se najednou zblázní. Z 90 je 105 a nechce se jí dolů. No zase je možná na čase zvolnit tempo, nebo třeba úplně skončit. Možná je toho prostě moc a tělo Vám dává nějakej signál, zpětnou vazbu.
Nejvíc zkušeností s tepovkou mají asi běžci. To se furt někde řeší, jestli někdo neběhá nad anaerobním prahem, nebo pod ním a kolik je v pořádku a kolik je moc a přitom málokdo má ty zóny fakt spočítaný v nějakým labu při zátěžovým testu. Já si třeba osobně myslim, že pokud člověk nemá minimálně hrudní pás a ani zbla netuší jakou zónu kde má, výkonostně nemá smysl na určitý hodnoty vůbec běhat. Protože proč? Já mám třeba občas při běhu průměr 160 a to běžim v naprostým klidu a jindy si do toho víc šlápnu a hodnoty jsou i okolo 145. Pokud už se něčim chce člověk řídit, asi by nebylo od věci pouvažovat o něčem, co má wattmetr, nebo aspoň hrudní pás (kdybyste chtěli bejt jó geekové, tak Garmin už má prej nějakej hruďák s wattmetrem)...Přesto ale může mít tepovka při běhu svůj smysl. Pokud v určitej čas začne nějak vydatně kolísat, nebo se lusknutím prstů zvedne na nějakej nesmysl, zase to může bejt určitá známka, že něco se děje. Ne nutně to, že má člověk zastavit, nebo naopak zrychlit (i to občas paradoxně pomáhá, vyzkoušejte), ale může to bejt třeba odezva na vyšší kadenci, nebo delší krok. Zase je třeba takovou informaci zařadit do kontextu. Trochu se ptát - nezměnilo se něco? Nejdu přes bolest? Netlačim se přes hranu? Cejtim se dobře? Nemám hlad? Nezměnil se profil trati? Neprodloužil/nezkrátil jsem krok? Nezvýšil, nesnížil jsem kadenci?
Častou námitkou proti měření, nebo sledování tepový frekvence je něco jako: "Jó hoši a děvčata za našich mladejch lete se hlavně běhalo a neřešily se blbiny."
- Oukej já to chápu. Na druhou stranu si pamatuju, že před nějakejma dvaceti rokama jsme si na fotbale měřili tepovku ručně a náš kouč si to pak zapisoval do deníku, aby měl alespoň orientační představu o tom, jak to asi běháme a jak nám to dává zabrat. Taky jsme dělali různý testy, takže nějaká zpětná vazba tu byla a naštěstí už jsme v době, kdy máme tyhle věci zdigitalizovaný a nemusíme to všechno dělat úplně sami. Protože několikrát denně si měřit tepovku a psát si to někam do excelu a dělat si z toho graf je dost pruda.
"Ale když voni ty hodinky to měřej na pikaču přece."
- Jako jo a ne. Jsou nepochybně mnohem lepší řešení. Hrudní pás, nebo nějakej lab kde dělaj zátěžák. Ale taky si to člověk zaplatí. Hodinky zkrátka odpovídaj ceně do nich investovaných. Není to tak přesný jako se nechat někde napíchnout, ale zase je to mnohem přesnější, než to dělat "na koleni". Je dobrý s tim počítat...A ruku na srdce, ono se to z logiky věci zlepšuje, protože ty firmy mají brutální kvanta dat, se kterýma můžou pracovat. Takže ne není to přesný, ale je to mnohem lepší, než to bylo před 10-15 lety.
Mno takže jakej zaujmout postoj?
- Já osobně si tepovky všímám. Je to cenná informace. Může někam ukazovat - ať už na mojí momentální formu, obecnou fyzickou připravenost, nebo potenciální problém. Na druhou stranu bych se k ní ale choval s jistou obezřetností. Rozhodně bych podle toho neřídil svůj trénink (pokud fakt pravidelně neprocházim nějakým zátěžákem). Je to zkrátka ukazatel. Nástroj. A já se můžu dívat, nebo ho můžu ignorovat. Někdy přitom může být lepší jedno a podruhý ono. Je totiž důležitý se naučit tepovku řadit do nějakýho širšího kontextu. A to nás vrací zpátky na začátek...
O tepovce běžců mimochodem nedávno napsal super článek cardiolab, pokud tyhle věci rádi koumáte jako já :)
Tak já osobně to mám tak , že sportuji do té doby , dokud za A) mám náladu
B) mám sílu.Prostě , starýho psa novým kouskům nenaučíš...😂
Hele pokud sportuješ jen pro radost a aby ses zapotil, tak to je fakt úplně buřt :)
já jsem z fitbit aplikace pochopil že pro mě je podstatná klidovka a že je důležitý abych vůbec na 20 minut denně rozpumpoval srdce do zóny nad 120 :)
Pokud jde o zdraví, tak víceméně jo. Akorát ty tepy bych bral s rezervou, protože ty hodinky to počítaj z tý TFmax (maximální tep. frekvence) a tu počítá z věku a kondice.
Takže já bych doporučil aspoň 15 minut souvislý pohybový aktivity, kdy se pohybuješ zhruba na hraně toho, kdy ještě můžeš souvisle mluvit, ale už je to trochu problém. To je tak nějak ta cca "moderate intensity", kdy je to srdce v nějaký zátěži, ale není to zase anaerobní zóna, kdy už se může jet trochu na kyslíkovej dluh. A to může bejt 120, ale taky klidně 110, nebo 140... Záleží tam na hodně faktorech. Já si pokecám i při 150, když na to přijde :)
Congratulations @bodie7! You have completed the following achievement on the Hive blockchain and have been rewarded with new badge(s) :
You can view your badges on your board and compare yourself to others in the Ranking
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word
STOPDo not miss the last post from @hivebuzz: