Mezi ekologickými aktivisty jsou plasty synonymem naprostého zla. Podle mě neprávem.
Plast jako materiál pro nejrůznější výrobky je prakticky nenahraditelný. Jsou lehké, levné, dobře zpracovatelné... Píšu tento článek na notebooku, a neumím si představit překližkový rám, dřevěné klávesy, plechový kryt.
Nicméně nejde ani tak o samotné výrobky, které vydrží roky, jako spíš o jednorázově používané plasty. Největším trnem v oku jsou plastové obaly. Jsou však i plastové obaly zlo, jak se nás snaží aktivisté přesvědčit?
Kdysi jsem četl nějakou studii, staženou ze stránek ministerstva životního prostředí. Byla o nápojových obalech. Nechce se mi ji teď hledat, tak napíšu jen stručně, co jsem si zapamatoval.
Jako úplně nejhorší obal, z hlediska ekologie, je nevratné sklo. Je těžké, náročné na manipulaci, náročné na výrobu. Je pravda, že sklo se snadno recykluje, ale jde přitom jen o ušetření prvotní suroviny. Jinak je úplně jedno, jestli se taví sklářský písek nebo skleněné střepy - k obojímu je potřeba srovnatelné množství energie. Na druhou stranu, kromě recyklace se s ním nedá nic jiného dělat, než skládkovat. Nedá se spalovat, nedá se z něj udělat něco jiného. Sklo je na skládce k přírodě inertní, nic se z něj neuvolňuje, na druhou stranu je "věčné".
Druhý nejhorší obal jsou "malé PETky". Je pravda, že u malých balení, třeba půllitrovek, je poměr obalu a obsahu méně výhodný.
Překvapením pro mě ale bylo to, že "velké PETky" a vratné sklo se umístilo na dalším místě společně. Ano, vratné sklo, které je pro aktivisty ikonou a PETky, které jsou pro ně naopak symbolem zla, uhrály remízu. Pro PETky hovořilo zejména to že jsou lehké. Kamión, naložený nápoji v PETkách a fóliích uveze zhruba dvakrát tolik nápojů, než když veze nápoje v lahvích a přepravkách. Obaly - lahve, přepravky, palety - v tomto případě tvoří až 50% hmotnosti a 50% je vlastní nápoj. Zatímco když jsou na paletách zafóliované PETky, je tento poměr asi 92:8. Jinými slovy, přeprava nápojů ve skle vyžaduje skoro 2x víc kamiónů, což představuje 2x víc spálené nafty.
Navíc, vratné sklo neobíhá "donekonečna" (jak se občas argumentuje). Životnost skleněné lahve je typicky 10 oběhů, přičemž energie, potřebná na její vyrobení je mnohem více jak 10x větší, než u PETky. Přičtěme energii potřebnou na manipulaci, na mytí (plus agresivní chemie), režii spojenou s výkupem a tříděním (ani ty výkupní automaty nejsou zadarmo, ani sklady), a výhodnost vratného skla se začíná jevit v úplně jiném světle.
Naproti tomu tříděné PETky vlastně nejsou odpad, ale surovina. A i v případě, kdy je jako surovinu použít nechceme nebo nemůžeme, je to výborné (a čisté) palivo pro energetické využití odpadu.
Jen pro úplnost, pokud si dobře vzpomínám, tak jako ekologicky nejlepší obal vyšel tetrapak. A zapomněl jsem na plechovky. Už nevím, jak se v té studii umístily, ale ne příliš dobře.
Pravdou je, že ekologie nemůže být jediným kritériem pro volbu obalu. Neumím si představit třeba sycené nápoje v tetrapaku, a asi bych odmítal místo dvou kartónů trvanlivého mléka tahat domů (a z domu) čtyřiadvacet litrových skleněných lahví. V každém případě jsem rád, že taková studie vůbec vyšla a že demýtizuje některé zažité stereotypy.
Ještě se krátce zmíním o jednom hitu poslední doby, a to jsou zálohované PETky. Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Když nic jiného, tak z hlediska ekonomického - záloha nemůže být vyšší, než pořizovací cena, která v případě PETky se pohybuje v řádu desítek haléřů za kus. Vyšší záloha je logicky i ekonomicky nesmysl. Ne že by to byl jediný nesmysl kolem nás, ale proč si je přidělávat? Vzpomínám si, že zálohované plastové lahve zkoušela u nás Coca Cola někdy začátkem 90. let - a jak to rychle začalo, tak to rychle i skončilo.
Kromě toho, současný sběr tříděných odpadů je fungující (a vyvážený) systém, a zálohování PETek by do něj dost zásadně "hodilo vidle". V neposlední řadě, výkup není zadarmo. Budou za to chtít zákazníci platit peníze navíc? V současnosti končí ve "žlutých kontejnerech" cca 75% prodaných PETek. Reálné odhady v případě záloh hovoří o 80% návratnosti. Opravdu těch 5% navíc stojí za to? (A to se nechci zmiňovat o roztomile naivních představách, jak si prý bezďáci budou přivydělávat sběrem odhozených PETek a jejich odnášením do výkupu.)
Můj závěr? Nechal bych to na zákaznících a "neviditelné ruce trhu". "Sociální inženýři", kteří vědí nejlépe, co sprostý lid potřebuje, nikdy nic dobrého nepřinesli. Já si dál chci kupovat chilský sauvignon ve skleněné láhvi, fantu v PETce a mléko v tetrapaku. A prázdné obaly nosit do tříděného odpadu. Protože si myslím, že tak je to v pořádku.
@pavelsku feliz año nuevo
Deseo que logremos metas de beneficio ecológico para el mundo
No. Jaderná energetika, letectví, plasty... To všechno je velký přínos pro lidstvo. Ale nesmí se toho užívat pitomě.
Plastová lahev v odpadovém kontejneru nevadí. Pokud se tedy ty plasty jen neslisují a pak se vezou na kamionu do přístavu, kde je naloží na loď, která je odveze k recyklaci do Číny. A z Číny si to pak zase budou "čerstvé plasty"drandit do Evropy či Ameriky. A to si necucám z prstu, to se fakt děje.
Plastová lahev vadí, když ji někdo kdekoliv na světě použije při nízké teplotě jako palivo. Vadí, když se jich milion vznáší v moři. (Mikrotenové sáčky v moři vadí víc.) Vadí, když z nich v Indii vznikají umělé pahorky...
Takže abych to shrnul. Plast nevadí, pokud se s ním zachází rozumně. Pokud někde nefunguje jeho recyklace, tak by bylo lepší ho tam nepoužívat. Ale zakázat to samozřejmě celoplanetárním zákonem nejde...
Rozumné použití předpokládám jaksi apriori. Protože při nerozumném použití je problém s čímkoliv, nejen s plastovými odpady.
Ostatně, ani ta doprava plastů k recyklaci do Číny nemusí být úplně špatně, pokud si člověk uvědomí souvislosti. Z Číny do celého světa jdou statisíce a milióny kontejnerů se zbožím. A mají se zpět vracet prázdné? Vozit vzduch? Aha!?
Popořadě. Každá technologie prochází vývojem. Z hlediska pozdějšího pohledu jsou první pokusy s ní zpravidla nebezpečné a nerozumné. První letadla moc bezpečná a ekologická nebyla, stejně jako reaktrory. Podobné je to se zpracováním plastů.
A obchodní ani výrobní tajemství se tak úplně nepředává. Stejně jako vzdělanost a technická zručnost obyvatelstva. Kdyby třeba dnes Indie přišla s plánem, že se stane světovým recyklačním centrem, nepovažoval bych to za dobrou zprávu. Minimálně na jedno desetiletí ne.
Ale chápu, že je to nutná daň pokroku. A lidi chtějí jíst a mít se dobře...
Čína je pověstná tím, že tam jde o zisk. Za jakoukoliv cenu. Životní prostředí? Snad se i tam začíná blýskat na lepší časy...
Doprava loděmi. Nejlepší by bylo, kdyby mezi Čínou a zbytkem světa vůbec nejezdily a tudíž nebyly ani vyrobeny. Jenomže v Číně je levná práce. Protože ochrana pracujících a životního prostředí je tam v plenkách. Ale s nástupem robotů by se snad nějaká výroba mohla zase vrátit do Evropy a Ameriky. Tak by Čína mohla přijít o své postavení dílny světa.
A tak doufám, že lodě, které neměly být vyrobeny, nebudou potopeny na širém oceáně, ale sešrotovány.
Tak nějak celkově. Co někde funguje, může být jinde nefunkční. U nás je nakládání s plasty dost vychytané. Ale jinde ne. Umím si předatvit, že v rozvojovém světě by se plasty k recyklaci vykupovaly nebo zálohovaly.
A u nás? Jistě se objeví výrobci recyklačních a výkupních automatů, kteří se pokusí své zboží prosadit. Budou lobbovat, pořádat reklamní kampaně. Právo na to mají... A uvidíme, kdo se dá zblbnout a kdo uplatit.
Přesto je dnes letecká doprava ta nejbezpečnější (i když se někteří lidé bojí), jaderná energie ta nejekologičtější (i když se jí někteří lidé bojí), a plasty? Ty tu byly ještě dřív než letadla a reaktory.
Ohledně těch potopených lodí: víte, že je víc letadel pod hladinou než ponorek ve vzduchu?
Nejsme ve sporu. Nevidím alternativu na místo letadel, jaderné energetiky a plastů. Ale bakelit byl vynalezen až 4 roky poté, co vzlétli bří Wrightové.
S těmi ponorkami a letadly je to neoddiskutovatelné. Neznám ponorku, která by létala. Ani J.Verne takovou nevymyslel.
První termoplast (celuloid) 1856. Plasty tu jsou s námi déle, než by se zdálo.
!wine
Ještě bych se zamyslel nad tím, jak je možné, že se kupuje tak obrovské množství nápojů. Dřív byla voda, vývar (resp. čaj, ale bez obsahu čaje) a lihoviny, mně stačí ty první dvě;
Když už se v tomto stavu nacházíme, stálo by za pokus rozšířit prodej těchto nápojů přímo do láhve a platba dle objemu? Já jsem si tímto způsobem několikrát koupil mléko. Vznikají hygienické překážky, ale myslím, že se dají překonat.
Jako kluk jsem na sběru zálohovaných petek vydělával. Záloha byla 10 Kč :) V Německu je mají dodnes.