Onehdy jsme na chalupě vyhazovali staré zgarby, a v jedné z krabic jsem objevil staré noviny. Hned mě to přimělo udělat z toho takovou retro fotografickou kompozici.
Zatímco pivo je skutečný nošovický Radegast, v kalíškách jsem musel improvizovat - místo vodky je tam jen voda.
No a když už byla ta příležitost, tak jsem si i něco z těch 37 roků starých novin početl. Je to tak poetické a šílené zároveň... pravidelný tep orloje, mohutný chorál, vůně lidických růží...
Samozřejmě že dnes nežijeme v ideální době. Můžeme jí ledacos vytýkat. Starší generace, vzpomínající na mládí, občas utrousí něco jako "zlatí komunisti". Ale přečtení historických novin by snad každému mělo stači k tomu, aby si uvědomil, že by znovu v těch časech žít nechtěl. Snad. Doufám.
No a pro ty, co jsou víc materiálně založení, jeden z inzerátů. Ty ceny odpovídají zhruba tehdejší obvyklé měsíční mzdě. Pro srovnání s dneškem byste je museli vynásobit přibližně deseti. No neber to za ty prachy...
Při čtení jsem si vzpomněl na jeden komentář, který jsem někde dříve četl.
Sice jsou to časy mého raného dětství, ale doufám, že už se nikdy nevrátí...
Takové noviny je škoda vyhodit. Je to už muzeální kousek...