Už to jede

Máme tu opět začátek nového týdne a abych splnil svoji úlohu, kterou jsem dostal od @krakonos, přicházím i s novým tématem pro tento týden. Dlouho jsem přemýšlel, jaké vybrat, aby se dotklo úplně všech.

Dnešní doba mnohdy vyžaduje mobilní přístup od každého z nás. Kdežto hry, ať už počítačové nebo společenské, jsme hráli nebo hrajeme všichni. Cestování také patří do každodenních rutin našeho života. Někomu postačí pohodlné botky, protože se pohybuje v okruhu několika set metrů, zatímco jiný se potřebuje přepravit na druhý konec planety, tak k pohodlným botkám musí ještě využít nějaký ten dopravní prostředek. A to, ať už cestuje po souši, vodě nebo ve vzduchu.

Můžeme cestovat dobrovolně a nebo z nutnosti, když se musíme dostavit za svými povinnostmi. Pro mne je cestování denním chlebem. Přímo ukázkově na mě platí přísloví: "Všeho moc škodí." Mám z cestování trochu rozpolcené pocity. Tedy z cesty autobusem. Představa, že budu ve volném čase někde v blízkosti autobusu nebo dokonce cestovat tímto dopravním prostředkem, ve mě vyvolává silný odpor. Naopak cestování jinými dopravními prostředky ve mě vyvolává vzrušení. Je úplně jedno, jestli se jedná o motorku nebo vlak. Tady asi nepíši zas až tak nic nového pod sluncem. Podobné to bude mít člověk, který například pracuje dlouhé hodiny před obrazovkou počítače. Ten si ve své volně relaxační době určitě nepustí televizi, či počítač. Naopak se bude věnovat naprosto odlišné činnosti, která civění do obrazovky vyváží.

Pixabax - Creative Commons

Nejvíce mne fascinuje vlaková doprava. Nevím jestli to je způsobeno, že v dětství mne hodně vozili vlakem, nebo jsem toto podědil v nějakých genech. Každopádně jsem to na pracovníka dráhy nedotáhl. Tedy, ne že bych to nějak aktivně zkoušel. Moje teta pracovala na hradle. Tehdy se mi její práce moc líbila. To asi proto, že to do "práce" měla jen pár minut chůze pěšky. Vždycky v určený čas dala nějakou páku nahoru či dolu a zatelefonovala. Později mi vyprávěla, že taková pohoda to nebyla. Prý hlavně v zimě se museli ručně prometat výhybky. V dnešní době je tato práce nahrazena automatem, nebo se řídí z centrálního pracoviště. Výhybky se také dočkali modernizace. Už se nemusí prometat, jsou vyhřívané.

Jakožto řidič autobusu jsem se také dostal k dráze blíže než si myslíte. Jako cestujícího jsem vozíval posunovače. Tedy nevím jestli to byla přesně jeho pracovní pozice, každopádně to byl jeden z těch umazaných človíčků, co pobíhají v kolejišti v oranžovém kombiné. Také došlo na řeč, jaký je jeho zaměstnavatel a práce. Možná už tušíte, jakým tónem se neslo jeho vyprávění. Každopádně on ve svém volném čase nechtěl nic slyšet ani vidět co má společného s dráhou nebo železnicí.

Na výlukách jsem se zase potkal se strojvedoucími. Vlastně i soused u rodičů je vlakvedoucí. Po rozprávce s nimi jsem byl rád (a stále jsem), že nejsem nádražák. Jakožto člověk kreativní, by mě taková profese (tedy časové rozložení směn) naprosto ubíjelo. Popravdě řečeno. Jediné co mě za volantem drží, je současné rozložení směn.

To jsem měl možnost jen nahlédnout pod pokličku železniční dopravy. Náročné podmínky jistě budou jak v letecké, tak i lodní dopravě. Buďme všichni rádi, že dopravní prostředek, na který čekáme přijel a nevyčítejme případné zpoždění. V dnešní časově našponované době není prostoru na rezervy a čas na případné řešení závad.

Předchozí odstavce byli laděni trochu negativně. Byl to spíše pohled ze strany personálu, který vynakládá nemalé úsílí, aby vše dojelo tam, kam má. V dopravě je si možno užít i trochu té zábavy a romantiky. Samozřejmě tedy z pohledu cestujícího. Jakožto každý rok bude i letos vypraveno několik desítek historických vlaků. Seznam si můžete prohlédnout zde nebo připravované jízdy muzea v Lužné u Rakovníka zde.

100 let JHMD z roku 2006

Ovšem co mne nejvíce nadchlo, je jindřichohradecká úzkokolejka. V dnešní době provozovanou dopravcem Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. Když ji spatříte poprvé na vlastní oči, připadá vám jako větší zahradní železnice. I zde se můžete letos svést soupravou, která je hnaná párou. Jakožto každý rok v letních měsících budou parní vlaky jezdit pravidelně každý den. Tedy, pokud se nevyskytne nějaká závada. Nejstarší lokomotiva je z roku 1898. Na celé trati je maximální rychlost 40 km/h. Takže snadno zde zapomenete na shon dnešního života a k tomu se ještě nalokáte trochu sazí z komína. Během celého roku jsou také vypravovány tématické vlaky. Nejbližší, který vyjede je 5.5. a téma je Železnice dětem. Více lze nalézt na www.

Připadá vám tahle železnice ještě veliká? Najdeme u nás ještě menší, na které se můžete povozit. Třeba zahradní železnice ve Vracově odkaze zde. Chtěli byste ještě menší? Co takhle železnice v Olympia Parku v Brně? www stránka. Ani jednu z těchto zmíněných jsem nenavštívil. Třeba letos budu mít příležitost a vy také. Prozatím se můžeme společně podívat alespoň zprostředkovaně pomocí Youtube.

Ukázka z Youtube

Ať už navštívíte jakoukoliv zmiňovanou železnici, nebo úplně jinou, určitě uděláte radost svým ratolestem. Jak už jste možná poznali. Téma tohoto týdne bude DOPRAVA a vše co se může s dopravou vázat. Dopravní prostředky, dopravní stavby, rutinní doprava do práce či školy, nebo na dovolenou. Na příští týden, jelikož má prodloužený pobyt na chalupě, předávám volbu tématu týdne @petrvl.