Kdo mi chybí na české politické scéně?

in #cesky3 years ago

Nebývá tu zvykem se v naší plástvi zabývat ideologií, politikou a podobnými věcmi. Ale proč to nezkusit? Blíží se parlamentní volby. A já si kladu otázku, koho že volit...

Začnu obecně, od lesa. Po roce 1918 docházelo k obrovským přesunům majetku. Byli vyvlastněni Habsburkové, Lichtensteinové, probíhala pozemková reforma, nostrifikace firem (přenášení sídel z Vídně do Prahy). K tomu měnová reforma. Přerozdělení rakouských válečných reparací a státního dluhu. Pronikání českých firem na Slovensko a na Zakarpatskou Rus. Pohyb kolem Těšínska a Hlučínska...

Jenomže tehdy ještě neplatilo, "že všeci kradnů"... Normální bylo nekrást. Což tehdejší prezident Masaryk formuloval jako hlavní zásadu budoucího státu:"Nebát se a nekrást..." Kdo kradl, byl lump. A lump neměl ve slušné společnosti co dělat. Nikdo si s ním nezadal...

No, ne že by se nekradlo vůbec. Cukerní aféra, lihová aféra... A politikařilo se. Ale úplné špičky společnosti byly v tomhle smyslu bez poskvrny. Masaryka, Kramáře, Švehlu... Nikdo nepodezíral, že si "odklánějí", nebo "čerpají". Korupce tu byla. Asi na úrovni dnešního Švédska nebo Islandu.

Ne, že by naši tehdejší lídři byli nadčlověci. Měli svoje chyby. Často se mýlili, bojovali s větrnými mlýny, nebo naopak nepostřehli skutečný problém... Ale ne z pohnutek nízkých a nečestných. A měli vizi, kam chtějí společnost kormidlovat.

Tak někdo takový mi chybí, kdo by autoritavně řekl, že kdo krade, s tím se on nikdy nebude bavit. A aby měl takový vliv, že by se přidala celá společnost.

A ještě jeden člověk mi chybí. Někdo, kdo by dokázal pojmenovat, kam máme směřovat. My, občanstvo. Někdo, kdo by vystihl naše hlavní problémy a cestu, jak je řešit. Někdo, kdo by dokázal jednou větou praštit hřebíček přes hlavičku...

Takový Winston Churchill. Když Neville Chamberlain v Mnichově podepsal dohodu s Hitlerem, Churchill to komentoval:"Volili jsem mezi válkou a hanbou. Vybrali jsme si hanbu a budeme mít válku." Jasnozřivější a hutnější vystihnutí budoucnosti si neumím ani představit...

A Churchill věděl, jak strhnout společnost. Slíbil, že bude bojovat. Na plážích, na polích, ve městech. Že se nikdy, nikdy nevzdá. A že může slíbit jen krev, pot a slzy. A když prohlásil, že pravé vlastenectví je jen šest palců teplé vody ve vaně, tak Britové vykoupili všechna měřidla... Takový měl vliv.

Tak tihle mi tu chybí. Jednu dobu tady byl uznávaný plán, že si na pár desetiletí utáhneme opasky a pak doženeme Rakousko. Jenomže si neutáhli všichni... Všechno vyšumělo.

Teď vážně nevím, koho volit. Myslím, že hodně lidí z mého okolí zvolí Piráty. Ti jediní u moci ještě nebyli, a tak by třeba mohli něco předvést... Nebo taky ne.

Tak když pro mě přijatelně ještě nikdo neformuloval, co nás teď jako společnost pálí a kudy dál, tak to v příštím článku zkusím sám. Ne, nehodlám v příštích volbách kandidovat. Ale chci hledat shodu mezi svým "programem" a programy skutečných uchazečů a poslanecká křesla.

kraki-a.png

Sort:  

Celých třicet let od revoluce mi tady chybí klasická pravicová strana, která by hájila malý stát, nízké daně a osobní odpovědnost každého občana. Podporu podnikání, volný obchod, vzdělávání. Taková ODS si třeba na pravici jen hraje. Kdykoli byla u moci, tak se chovala spíše středově. Klaus měl plnou hubu pravicových řečí, ale odmítl privatizovat banky, Telecom… Škodu privatizoval ex-komunista Pithart. Odmítl důchodovou reformu, reformu zdravotnictví… Takže celé ty roky volím vždy nějaký kompromis: ODA, TOP09, STAN…
Piráti mají jedinou výhodu, věk. Potřebujeme se zbavíát politiků, kteří jsou spojeni s normalizací a začátkem 90. let. Bez ohledu na ideologii vidím, že současná nastupující generace politiků je kvalitně než ta současná, zatížená minulostí. Babiš, Zeman, Klaus… Proti nim je kdokoliv z nové generace lepší: Bartoš, Richterová, Adamová, Rakušan, Kupka… Stačí se podívat na priority současné garnitury: budoucnost (i české) ekonomiky leží v digitalizaci, robotizaci, IT, AI, blockchainu, nanotechnologiích, biotechnologiích, průmyslu 4.0 atd., ale oni chtějí stavět průplavy. montovny, chemičky a hutě. Mentálně stále žijí ve 20. století.

Ledascos vidím podobně. Boj proti byrokracii a korupci... To už je třeba v Číně na pořadu dne asi 3200 let. A pořád nějak ne a ne uspět. Taky už jsem volil kde koho a nikdy jsem nebyl spokojen.

Silná osobnost jistě chybí. Záleží jak je to ale zasazeno do kontextu. Prvorepublikove společenství ctilo hodnoty jinak, neřkuli jiné než dnes.
Někteří třeba blahoslaví Havla, ale podle mě to byla jen loutka.

A dnes? Argumenty ze Babiš už má tolik že už nepotřebuje krást a proto ho volit? Dejte pokoj.
Z dnešní garnitury není koho vybírat. K volbám chodím a snažím se volit nejmenší zlo, ale to snad ani nejde.
!BEER
!WINE


Congratulations, @zirky You Successfully Shared 0.100 WINE With @krakonos.
You Earned 0.100 WINE As Curation Reward.
You Utilized 1/1 Successful Calls.

wine-greeting
Total Purchase : 24434.521 WINE & Last Price : 0.290 HIVE
HURRY UP & GET YOUR SPOT IN WINE INITIAL TOKEN OFFERING -ITO-


WINE Current Market Price : 0.300 HIVE

Babiš není příčina všech běd, ale jen jeden z důsledků. Realizovat, čerpat a odklánět naopak musí. Jeho hospodářská doména stojí na hodně vratkých základech. Bez státní podpory by se sesypala a on by skočil v exilu. Na Bahamách, Sechellách... Kam se tak od nás utíká.
Havel nebyl Masaryk a nebyl nezištný. Provedl dost hloupostí. Ale ve srovnání s pány Klausem a Zemanem mi přijde nejlepší z té trojice.

Myslím, že dnešní společnost není schopná vyprodukovat kvalitní lídry. Každý chybuje a v době sociálních sítích se na každého dá vyhrabat nějaká blbost. Pak vzniká strach formulovat silná slova a dělat chyby, z kterých se budoucí dobrý předseda za normálních okolností poučí.

Upřímně řečeno, kdo dnes opravdu něco umí, může se prosadit ekonomicky i společensky v celém globálním světě a neobtěžovat se s politikou. Kdo má nápady, sežene dnes poměrně snadno peníze (crowdfunding, start-upy) a pak už je to jen na něm. Do politiky tak nejčastěji odchází druhá a ještě spíš třetí liga.

Tvoje poslední věta je zajímavá v historickém kontextu. V 19.století bylo v Británii zvykem, že kdo byl z dobré rodiny schopný, šel do byznysu. Kdo byl méně schopný, tak do politiky nebo státní služby. Když už byl opravdu málo schopný, dal se k námořnictvu. A ti, nad kterými rodina zlomila hůl, šli k armádě. A úplní blbci k jízdě, kde byla jediným kritériem přijetí do důstojnické stavu schopnost koupit koně. A tak se stal Winston Churchill dragounským důstojníkem. Jeho otec ho totiž považoval za neschopného blba, který to nikam nedotáhne.
A kdo je schopný, má možnost... Tu měl vlastně schopný vždycky. Za minulého režimu se dalo emigrovat, otrok i nevolník mohli zběhnout...

Nevím. Možná kvalitní lidé do politiky opravdu nechtějí.