Z pohledu rodiče: Mladší, deváťák, chodí do školy druhý týden. Docela se na školu už těšil, protože předtím dostával mailem docela záhul domácích úkolů. Teď ve škole se učí prakticky jen matiku a češtinu na přijímačky. Ve třídě jich je <15 standardně jako i před covidem, takže žádný rozdíl, rozestupy a podobné blbosti, co stejně v reálu nejdou dodržet, nikdo neřeší.
Starší, třeťák na průmce, jede stále dálkově, přes e-mail, pořád má co dělat a frekvence známek je plusmínus podobná, jako když chodil do školy. V podstatě normální home-office 😀 se vším všudy.
You are viewing a single comment's thread from:
Na průmce jsou z podstaty věci profesoři technicky zdatnější než učitelé na ZŠ. Stačí pár schopnějších jedinců, kteří vymyslí řešení pro celou školu.
V devítce učím také. Chodí jich tam osm. Z dvaceti tří. Víc nemá aspirace na maturitní obory. Nejsme obvyklá škola.
Jako otec devítiletého druháka toho mám někdy ze školy moc. Když chodím do práce a žena taky. Syn není ani tupý, ani nesamostatný. Ale přeci ještě není ve věku úplné samostatnosti.
Technicky zdatnější... Ty školy nepoužívají nic sofistikovaného. Základka používá jen e-mail, prumka k tomu ještě Google disk. Samozřejmě žiju ve své sociální bublině, ale i tak myslím, že tohle je minimum, které je reálné požadovat jak po učitelích, tak po rodičích a žácích.
Chápu situaci, kdy rodina nemá počítač a internet. Ale i to je podle mě řešitelné, když je v rodině zájem spolupracovat. Ale tam, kde zájem není, tam nepomůže nic ani v situaci standardní.
Ono by stačilo, aby na škole byl jeden technicky zdatnější jedinec, který by to ukázal všem kolegům. Někde asi takový i je...