Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”
Sedí manželský pár v restauraci, ženě ukápne polévka na halenku a povídá: Podívej já vypadám jako prase.
A muž na to: Nejen že vypadáš jako prase, ale ještě sis pokydala halenku.
Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se Feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: „Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.”
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku...”
Hi! I am a robot. I just upvoted you! I found similar content that readers might be interested in:
https://www.facebook.com/ivtipky/posts/759039894278844
žabí nožky bez ponožky chroupala ta princezna
chudák princ smutně koukal už netrápí ho dna. :-)