Osobně nechápu, na co si letošní maturanti stěžují. Pokud od té vaší uteklo více vody než od té mé, vězte, že ani státní maturita nijak výrazně kartami nezamíchala. Pro velkou část studentů je zkouška dospělosti stále směšně jednoduchá. A cirka 15 % maturantů, kteří napoprvé nepokoří češtinu nebo matematiku, je spíš smutným důkazem toho, že určitá část populace prostě nemá na uvedené předměty buňky. Z toho sice mrazí, ale je to fakt.
Skutečnost, že (nejen) maturanti nechodí do školy, je totiž fajn benefit. Se vší úctou ke @krakonos'ovi a dalším kantorům, kteří se snaží zaujmout dvě až tři desítky znuděných žáků a studentů nějakou formou online výuky, je mi totiž jasné, že dotyční dlabou na všechno, co je samotné nezajímá. Případně co bezprostředně nepotřebují. Maturanti tak mají možnost dlabat na všechno, z čeho nematurují. A naučit se na těch pár věcí, které je u maturity čekají by měla být vzhledem k časové dotaci hračka. Tím spíše, že všechno mají na internetu.
Nehledě na to, že se na maturitu asi ani učit nepotřebují, stačí selský rozum. Pokud jde o matematiku, loňský didaktický test vypadal takto. Zarážející je, že k úspěšnému složení potřebujete pouhopouhých 33 % bodů (z 50 možných, což je pochopitelně irelevantní, ale dává to rámec těm 4 od boku vystřeleným bodům z příkladů níže). Upřímně řečeno, některé úlohy vypadají jako ze stránky s kvízy v časopisu pro starší děti. Třeba hned ta první:
Ehm, to je učivo čtvrté třídy? Páté?
Některé další úlohy po vás požadují uvedení celého postupu řešení. Což je někdy větší oříšek než určení správného výsledku. Jak byste třeba matematicky správně zapsali, že pokud 14 osob volilo někoho jiného než Karla, celkem se voleb muselo účastnit 140 voličů? Hádám, že "kouknu a vidím" není v tomhle případě to pravé ořechové.
Nepříliš střízlivým odhadem (odbila jedenáctá a suchej únor skončil) je složení státní maturity z matiky otázkou pěti minut, během kterých si maturant vyzobe úlohy, které se ani nemusí počítat. Zbytek je bonus pro šprty.
Pojďme na češtinu. Ta je ve srovnání s matematikou přesně o třetinu přísnější (v některém z dalších maturitních testů z matematiky by mohli studenti sami vypočítat, kolik že procent bodů potřebují). Při zběžném pohledu vypadá maturitní test spíš jako zkouška soustředění. Kdo neusne, těžko udělá chybu.
Nu dobrá, v optimálním světě. I tady se najde cirka patnáct procent zoufalců, kteří ztroskotali na útesech takových záludností, jako je pochopení textu nebo správného skloňování (zadání o rozsahu tří odstavců najdete na odkaze výše, pokud byste nemohli žit bez něj):
A to zdaleka není vše. Vítězslav Hálek, suverénně nejpřeceňovanější klasický český básník, je mimo jiné známý tím, jak dokázal ve sbírce Večerní písně použít asi milionkrát slovo srdce, a přece se to některým jeho současníkům i následovníkům nezajídalo. V loňském zadání se pravděpodobně objevil Hálkův potomek s fixací na slovo těžký. Na jednu stranu všechna čest autorovi, vymyslet tolik použití onoho slůvka rozhodně není snadné. Na druhou stranu bych se při skládání takové maturity znova cítil jako čtvrťák (tedy jako čtvrťák ze základky, ne jako čtvrťák na střední škole).
Podobných bodů zadarmo je i v maturitě z češtiny dost na to, aby si s ní poradil i člověk ve spárech ošklivé kocoviny, pokud je rodilým mluvčím. Některé zadání byste totiž čekali spíše u testu češtiny pro cizince, a navíc nikterak pokročilého. Namátkou:
Pokud bych chtěl znít radikálně, napsal bych, že kdo nezvládne oba maturitní testy na minimální požadovaný počet bodů, neměl by mít volební právo. Protože má očividně podstatně větší trable s vlastními kognitivními funkcemi než s distančním vzděláváním.
Pokud jde o angličtinu, test mi přijde relativně v pohodě, byť jsem byl líný pouštět si poslech. Odhadem je někde na hranici úrovní B1 a B2, kde by se asi maturita měla pohybovat.
Každopádně dospělý člověk, což maturanti jsou, by měl státní maturitu hravě zvládnout, i kdyby zrovna trpěl příznakovým průběhem koronaviru. Student, který si sám vybral střední školu podle svých zájmů a pak na ní strávil nejméně tři roky prezenčně a jeden rok distančně, by pak měl bez problémů složit i školní maturitu. Pokud ne, něco je špatně. Ale ne v tom ošklivém světě tam venku, který mu nedovolí dospávat včerejší krutopřísnou párty ve školní lavici. Asi na tu maturitu jednoduše nemá... Protože připravit se na takovou zkoušku samostatně je prostě dneska hračka.
Já s tímhle naprosto souhlasím, už jsem to psal jinde, ale napíšu to i tady. Osmnáctiletý člověk, který se není samostatně shopnej naučit na maturitu asi fakt není připravený na nástup do pracovního procesu nebo na VŠ.
Ve středověku byla hranice zletilosti 14 let. Ve čtrnácti letech jel mladý panoš poprvé do bitvy, král se ujímal vlády... (Dívka se mohla vdát po první menstruaci.) Žilo se kratšeji a a mladí na to byli připravováni.
Dnes se dožíváme třikrát tolik. Tak není divu, že "mladí" jsou připraveni na samostatnost kolem 30.roku věku.
Byla hodně jednoduchá. Do angličtiny jsem se učil jenom reálie o přestávce mezi zkouškami. Stejně jsem měl ústní část, myslím, 37/39 nebo nějak tak. Tolerance chyb v písemných částech angličtiny je tak vysoká, že jsme tam měli plný počet bodů skoro všichni (my - tj. lepší skupina). V poslechu je obvykle jeden rychlý spelling, který mi přišlo těžké zapisovat.
Studentům podle mě nevadí, že zůstávají doma. Vadí jim, že neví, jak zkouška bude probíhat. Povinná docházka na online hodiny, kde jsou některé ze strany učitelů velmi odbyté, jiní se naopak snaží příliš. Čeští učitelé na tohle nebyli vůbec připraveni a nedochází k žádné kontrole, jak si vedou ve své práci.
Český učitel se tak nějak distanční výuce přizpůsobil přes noc. Ale přeci nemůžeš chtít, aby ministerský úředník jakékoliv národnosti za pouhý rok vypracoval metodiku, jak českého učitele kontrolovat...
To máš naprostou pravdu. Úředníky bychom neměli přetěžovat svými požadavky, či jim říkat, ať dělají svoji práci;
S učiteli máš pravdu, že jsou na distanční výuku nepřipravení a nikoliv svoji vinou. Rozdíl mezi těmi, kteří se v rámci času, za který jsou placení, snaží, a těmi, kteří si půlhodinovou "hodinu" zkrátí na 5 minut, kdy dětem akorát nadiktují stránky v učebnici, které si mají nastudovat a vyplnit, je přesto vidět (uff, to je souvětí). Je to konkrétní případ učitelky na druhém stupni rok před důchodem. Její práci musí dělat rodiče, kteří na to nejsou vyškolení a nikdo je za to neplatí.