V minulém článku jsem popisoval první dva dny našeho cyklovýletu, nyní je příležitost popsat zbytek.
Hrad Buchlov lesů král
Třetí den jsme se vypravili na Buchlov. Ale nepředbíhejme.
První cíl nebyl Buchlov, ale Břestek, respektive jeho místní část Chabaně. Co je v Chabaních? Je tam obrovská sekvoj. Samozřejmě ani zdaleka nedosahuje velikostí těch sekvojí, které rostou v Kalifornii, ale i tak je to strom impozantních rozměrů.
Od sekvoje jsme sjeli k rozcestí "pod Břesteckou skalkou". Rodiče po asfaltce, kluci přes les po červené značce. Prý zkratka. Ve skutečnosti to nebyla až taková zkratka, ale cestou měli aspoň vyhlídku.
Pod Břesteckou skalkou jsme nechali kola a šli jsme na Bouzov pěšky. Jsou tu dvě trasy, zelená a červená. Zvolili jsme červenou nahoru a zelenou dolů, a zvolili jsme dobře. Červená značka je malinko delší, ale do kopce pohodlnější.
Na Buchlově jsme byli o půl druhé odpoledne a právě jsme stihli začátek poslední prohlídky - hrad se zavírá v 15 hodin. (V létě? O prázdninách? wtf??)
Prošli jsme hrad s průvodkyní nahoru i dolů, od černé kuchyně až po vyhlídku z nejvyšší věže. Buchlov byl postavený ve 13. století. V 18. století se sice jeho majitelé přestěhovali na zámek Buchlovice, ale hrad stále používali. Poslední majitelé, Berchtoldové, v něm vybudovali něco jako rodinné muzeum kuriozit. Lebčičky a hnátky, rohy z jednorožce, vak na vodu z velbloudího tlustého střeva, sklenice s lidským plodem nebo s "buchlovským prasátkem" - zrůdičkou s jednou hlavou a dvěma tělíčky.
Jak jsem již napsal, zpáteční cestu pod Břesteckou skalku jsme zvolili po zelené, kolem kaple Barborka. Cesta je o něco kratší, než souběžná červená, ale v posledním úseku poněkud náročná a příkrá.
Čtvrtý, poslední den byl zase relaxační. Počasí se chystalo, že bude téměř pršet, tak jsme nic zásadního neorganizovali a dopoledne navštívili zámecký park v Buchlovicích. Ono se řekne park, ale i tam se bylo na co dívat. Byla tam výstava fuchsií, což jsou moc pěkné kytky, navštívili jsme záchrannou stanici ptáků a "království čokolády".
Hned vedle buchlovického zámku je restaurace a penzión "U Buchlovského zámku", o kterém se musím zmínit. Zašli jsme tam na oběd, a byli příjemně překvapeni. Téměř všechna jídla tam jsou za jednotných 169 Kč, ale porce, které jsme za tuto cenu dostali, byly nevídané a strašně dobré. Znám hospody, kde by z takových porcí udělali dvě. Jsem dvoumetrový, téměř metrákový chlap s dobrým metabolismem, ale tohle jsem dojedl jen tak tak. Manželka a kluci, taky nacpaní k prasknutí, přemýšleli jen o tom, kam se natáhnout a trávit. Nakonec jsme se ale dovalili k autu a přejeli kousek vedle, na Velehrad.
Na Velehradě bratři ze Soluně,
Cyril a Metod, kázali nám spásu;
ochranu skytli v církve svatém lůně,
učili národ znáti ctnosti krásu.
Kolik to bouří nad vlastí se sneslo,
o život bylo zápasit nám v boji,
mohutné sídlo Svatopluka kleslo,
Velehrad víry bez pohromy stojí.
Kousek od Velehradu je ještě Archeoskanzen Modrá, který stojí za návštěvu, ale protože tam jsme už byli dříve, tentokrát jsme si ho nechali ujít.
