Zlámaná grešle

in #cesky4 years ago

Není samozřejmě všechno pravda, co se povídá... Myslíte si snad, že se za grešli nedalo nic koupit?
Tak se podívejte (rubové strany):
P1120573.JPG
Zleva doprava vidíte krejcar, grešli (3/4 krejcaru), půlkrejcar, fenik (1/4 krejcaru) a haléř (1/8 krejcaru).
Pro úplnost(lícní strany):
P1120574.JPG
Tentokrát se nebudu chňachňat ani v opisech, ani ve znacích a obrazech. Konstatuji, že za grešli se dal v Praze přejít most, nebo si koupit dvě calty (rohlíky, odtud Celetná ulice). Je to málo?

A proč by se grešle měla lámat? Vždyť se dala dělit na 3 feniky nebo 6 haléřů... Navíc by takovým zlomením přišla o platnost. A co s kouskem mědi... Marie Terezie těmihle mincemi zavedla v Rakouských zemích poprvé nehodnotné oběživo s nuceným oběhem. Stejně jako papírové bankocetle...

Ale na tomhle šprochu něco je... Ona se totiž myslí jiná grešle. Ta, co se razila ve stříbře, a mizerném, od roku 1626 do počátku vlády M.Terezie. Její "ryzost" časem klesla až na 225/1000 (díly stíbra na díly všího kovu) i níž neoficiálně.... A vážila necelý gram. Ale ani ta se nemusela lámat. Razily i "stříbrné" půl a čtvrtkrejcary (175/1000)...

Jejich skutečná hodnota tedy byla mizivá... A lidé si to byli schopni zjistit. zajímavé je, že dukáty a tolary mívaly rozdelnílnou cenu v drobné minci. Např. tolar (též tajným výnosem z roku 1668 fakticky devalvován z 891/1000 na 875/10000) stál v roce 1667 96 krejcarů, (turecké války) v roce 1686 105 krejcarů, 1690 108 krejcarů, 1692 120 krejcarů...

Chtěli byste žít v době, kdy koruna se počítá rok od roku za jiné množství haléřů? A samozřejmě se mění i cena zlata a stříbra, tedy poměr dukátu k tolaru... Ono to střdověké a raně novověké finančnictví nebyla žádná selanka... Zlaté kryptoměny!

krakia.png

Sort:  

No myslím že buďme rádi za naši dobu 😀 to přepočítáváni byl asi děs, informovanost asi taky (dnes je vše do sekundy na internetu)

Běžní lidé se k penězům skoro nedostali. A kat přibíjel na pranýř vyhlášky s vyobrazením mincí, které se neměly přijímat. Mnohá města dávala na mince tzv.kontramarky. Tj.vlastně punc, že v tom a tom městě se ta mince smí přijímat.

Lidé si vždycky dokázali poradit. Ale bylo to složitější, o tom žádná.