Rozpad systémů

in #cesky4 years ago

Lidé jsou také příroda, zatím. A tak jako ekolog vidím spousty paralel mezi lidskou společností a přírodou. A dneska to bude tak trochu o tom co se kolem nás děje a proč a jak to bude pokračovat.

To co kolem sebe vidíte od kůrovce, přes srážky vlaků nebo dokonce i výbuch v Bejrútu je jen projevem rozpadu systémů. O sukcesi a klimaxu jsem psal před třemi roky tak pokud nevíte co to je tak koukněte než budete pokračovat ve čtení dál. Právě to co se kolem nás děje je výsledek destabilizace systémů. Tedy na různé systémy působí destabilizační tlaky a vyvolávají rozpad rovnovážného stavu tím posouvají na ose sukcese systém na druhou stranu od imaginárního rovnovážného stavu klimaxu.

Myslím že jsem tu už zmiňoval jak se projevuje globalizmus v ekologii. Představte si že dříve byl na malém městě jeden pekař a tak lidé kupovali pečivo od něj pak se město rozrostlo a byli tam dva pekaři, začali si konkurovat. V přírodě by v takovém případě došlo třeba u dvou druhů stromu na jednom území k následujícím dvěma scénářům. V jednom by vyhrál jen jeden strom na tomto území tak jako třeba by vyhrál jedem pekař a druhý by zkrachoval. Druhý scénář pak je že vyhrají oba stromy jen s tím že si každý najde svoji optimální část území, tak jako by si každý pekař našel svého zákazníka protože jeho buchty chutnají jinak.
V globálním světě však neexistuje nějaké malé území. V globální světě si konkurují všichni pekaři světa na každém území světa. Ano objednávat si americké pečivo je sice trochu přehnané, ale v podstatě si dnes můžete objednat co chcete odkudkoliv na světě. A stejně tak to má i příroda, protože člověk tím jak vše převáží a cestuje umožňuje cestovat i rostlinám a zvířatům skoro podobně. Nebo vzhledem k pandemii i virům a jiným nemocem. Což pro všechny ekosystémy znamená obrovský stres, protože se musí vyrovnat s každým živočichem světa. A tak naše předpoklady a data jsou v tuhle chvíli celkem mimo, protože doteď takovýto stav neměl moc velký vliv, jasně že se tak dělo viz třeba zajíc v Austrálii a podobně. Dnes se to však děje v takovém měřítku které si ani neumíme představit.
A tak příroda dělá přesně to co má. Rozboří současný stav a vytvoří nový s novými ingrediencemi stejně jako dítě zboří hrad z lega když mu přinesete nové kostičky a začne stavět hrad nový a větší. Tyto procesy jsou bohužel automatické a lidská snaha i když obsahuje dobré úmysly jen dále přilévá do ohně protože se snaží udržet starý hrad skoro za každou cenu.

Jako příklad nám může posloužit velice dobře kůrovec a jeho kalamita.

image.png
Skáza lesů v Národním parku České Švýcarsko.

A no většina smrků na našem území bude pryč tak jak jsme odhadoval v předchozím článku o kůrovci že dvě třetiny jehličnanů zmizí tak si dokonce myslím po dnešním létě že to bude víc. Tady v okolí můžete vidět dva přístupy, jeden je v národním parku který se nakonec rozhodl nekácet (což je podle mě správné rozhodnutí) a druhý o ku dál v lesích mimo park kde těží harvestori nonstop i v noci a celé lány lesů mizí před očima. Ekosystém zdejší krajiny se mohl považovat za celkem stabilní i když z mého pohledu ho park za jeho existenci spíše destabilizoval svýma eko akcema než naopak.

Bohužel tento proces se třeba netýká jen našeho území ale skoro celé Evropy. A globalizace na něj má taky vliv protože místo jednoho druhu kůrovce tu máme hned tři. Les se tedy nachází v destabilizované formě a jeho odolnost se snižuje.

Takto destabilizovaný ekosystém pak bude dále podléhat další skáze, které se nebude možné vyhnout protože ji nedokážeme předpovědět. Ano správně nejde odhadnou co se dále přemnoží, ale jisté je že k tomu dojde. Takže v případě lesa dojde na listnáče. Přeci jen už posledních dvacet let ukázala příroda že to tak je viz třeba klíněnka na kaštanech a podobně. Třeba tady v národním parku je celkem jisté jako další na řadu přijdou borovice které v rozbořeném lese se při budoucích silných větrech vyvrátí a polámou. A pak přijdou broučkové a jiné choroby které dnes už můžeme pozorovat ale nejsou tak rozšířené jako onen kůrovec.

Čím mladší totiž je ekosystém tím více v něm vzkvétají jednoduché formy života. Nedostatek potravy pro někoho a zas přebytek pro jiného povede k přemnožovaní různých druhů a jejich dominanci v ekosystému na nějaký čas než narazí na nějaký životní limit, který zase onen druh omezí.

Lidské společenské systémy zažívají to stejné. Jejich nestabilitu už pozorujeme celkem dlouho. Rozpad komunismu je stejným projevem jako kůrovcová kalamita. Stejně jako naše příroda v ČR zažívá i lidská společnost zvýšený stres z konkurence celého světa a je čím dál tím více obtížnější se prosadit. Ale současný stav naší společnosti není někde na nějaké stabilní křivce, ale naopak rozpad podněcuje další přemnožení něčeho co se zase rozpadne a tak podobně.

Covid pandemie nám jasně ukazuje že naše společnost se v těchto dějích ocitá na samém prahu hranice své existence. Jako příklad může posloužit exploze v Bejrútu. Tato země se nacházela už na pokraji schopnosti své existence a od minulého roku tam moc nefungoval už bankovní sektor. Místo aby lidé pracovali na záchraně a obnově tak se bouří a dále tak přispívají k destabilizaci společenských systémů.
Tyto jevy se už nějaký čas dějí po celé planetě a je jedno jestli jste v Číně nebo ve Francii. Jen si vzpomeňte na výbuch muničního skladu u nás ve Vrběticích v roce 2014. Virová pandemie pak nepáchá škodě jen tím že ohrožuje lidi na životech ale tím že destabilizuje zavedené postupy, které nejsou připraveny na nečekané události takovéhoto rozsahu. A tak se děje více chyb, které jak způsobují jak lidé tak stroje.

Pokud se opravdu nacházíme v destruktivní spirále rozpadu ekosystémů tak se výskyt takovýchto událostí bude jen zrychlovat a vystavovat zbytky klimaxových stádií systému dalším destruktivním zásahům. Avšak rozhodně nedochází k zániku života jak se často jeví z novinových článků a to jak v případě globálního oteplování tak i třeba v případě BLM hnutí.

image.png
Semenáčky na odhalené skále po předloňském vývratu borovice.

Otázkou však zůstává co budeme dělat, nebo spíše co by jsme neměli dělat. Můj přístu v této situaci by se dal shrnout do věty: "Měli by jsme se poučit z minulosti a přiznat si že se zní nelze veskutečnosti poučit." Onu větu bych ilustroval na cedulích národního parku které se v době kůrovcové kalamity objevili na jeho území.

image.png

V posledním sloupečku s názvem "I suchý les žije!" je zvýrazněná věta, které bych rád osobně věřil.

Příroda sama vytvoří základ nového lesa, do jehož vývoje již nebudeme dále zasahovat.

Ano opravdu bych rád tomu věřil. Ale chování národního parku v jeho minulosti je ve velkém rozporu s tím co les začíná dělat. O vejmutovce jsem se zmiňoval už v onom předchozím ekologickém článku o sukcesi. Ale jako příklad poslouží i jejich kácení bříz v okolí Pravčické brány, nebo likvidování dubu červeného. Všechny tyto snahy parku pak dnes už vnímám jako plýtvání penězi daňového poplatníka. A ano přesně takovéto druhy budou expandovat v prvních desetiletích na území národního parku. A dokonce se může stát že příroda nás vyvede z mnoha omylů které považujeme v rámci ekologie za pravdy. Ale jen v případě že ji opravdu necháme svobodně konat své dílo. Ale opravdu se bojím že nenecháme, přeci jen i samotní ekologové jsou vázání zákonem který jim ukládá se starat o existenci některých vzácných druhů, které bohužel podle mě nepřežijí zdejší totální rozpad lesa. A jak jsme mnohokrát poznamenal, například kácení vejmutovky bylo naprosto nesprávně provedeno protože jen dojde k většímu jejímu rozmnožení tím že se uvolnil prostor pro nové semenáčky. (Musím popravdě říct, že jsme si ještě tak rok dva nazpět myslel že tento názor jsme moc přeceňoval, protože těch vejmutovkových semenáčků bylo po lese mnohem méně než jsme čekal. Ale letos s kůrovcovou kalamitou jsme zaznamenal že jsme měl pravdu. Je jich tam jako much.) A proto si myslím že novému lesu podle přírody národní park rozhodně nedá bez boje zelenou.

A stejně tak staré struktury světa se bez boje nevzdají novému systému nad jehož budoucí podobou nebudou mít kontrolu. A tak tlak z boje o moc na naší lidskou společností bude působit v souladu s dalšími destruktivními vlivy.