Jistě se mnoho z vás v životě setkalo se psy, pravděpodobně i s dobrmany. Možná jste kolem nějakého prošli na ulici, možná jste ho viděli ve filmu nebo v televizi (třeba jako hlavního protagonistu ve večerních zprávách). Možná vás děsí, možná vám připadnou roztomilí, možná na ně nemáte vyhraněný názor. Jací vlastně dobrmani jsou?
Úplně stejní jako jiní psi, a přesto neskutečně odlišní. Každý pes je výjimečný a má jedinečnou povahu. Nedá se přesně specifikovat, jací dobrmani jsou. Píše se o nich, že jsou ostří, učenliví, loajální, ostražití, což může být pravda, ale platí to pro všechny?
Ne, neplatí. Stejně jako nemůžeme házet všechny lidi stejné národnosti či rasy do jednoho pytle, tak nemůžeme do puntíku specifikovat jedno plemeno.
Můžu vám jen říci, jaký je Remy. Hodně z jeho vlastností odpovídá vlastnostem jiných dobrmanů, ale některé (špatné i ty dobré) byste dobrmanovy rozhodně nepřičítali.
Remy je buldozer. Jde si, narazí do stolu z něj spadne půlka věcí, ale jeho to netrápí. Utíká, honí se se svou psí kamarádkou, narazí do mě plnou silou, válím se po zemi, téměř umírám, skučím bolestí a on si vesele valí dál. Pokud se zastaví a vrátí se ke mně, tak jen proto, aby mě mohl poskákat a olízat.
Remy je totální závislák. Nejradši by mě doprovázel i na záchod nebo do koupelny. Když se člověk zvedne, aby šel za pošťákem, či třeba jen do ledničky pro něco k snědku, Remy to povětšinou musí jít zkontrolovat také. Je to můj ocásek. Můžu si za to ale sama, jelikož pracuji z domu a trávíme spolu 24 hodin denně.
Remy je vybíravec. Ten druh sýru mu nechutná. Ne, ta šunka není dosti masitá. Fuj, co je tohle za druh granulí, to zákonitě odmítá. Tohle je konzerva pro psy? Prý si ji mám strčit někam. Když mu něco nechutná, tak se v jídle porýpá a klidně drží i hladovku. Už odmalička si vybírá, co pozře a čemu se obloukem vyhne. Je to psí gurmán.
Remy je neskutečně učenlivý. Měla jsem zkušenosti s výcvikem Maxe, křížence německého ovčáka a huskyho. Max je tvrdohlavý a učení mu šlo neskutečně pomalu (možná to ale bylo tím, že jsem ho začala cvičit až v jeho pozdějším věku). Byla jsem ráda, když jsem ho za několik týdnů naučila otevírat dveře a podobné blbůstky. Remy se mnoho věcí naučil sám bez toho, aniž bych ho daný povel učila. Umí povely jako popros, kulhej, štěkej, drž, dej pac, otočka, bang (hraje mrtvého), pusu, plazení a další. Někdy vám to třeba natočím a ukážu na videu :)
Remy je strašpytel. Dobrman by měl být odvážný a nebojácný! Hm… možná jo, ale na toho mého tato definice vůbec nesedí. Remy je již od jeho dětství neskutečná posranka. Bál se soch, lidí, ostatních zvířat, podivné igelitky, ležící uprostřed silnice, prostě všeho. Většiny jeho strachu jsem ho již zbavila, ukázala jsem mu, že není důvod, proč by se měl bát. Ale jsou situace, kdy se teď můj malý posera lekne a běží se schovat za mě.
Remy je umazlený. Když byl malé štěně, nesnášel dotyky. Mazlení se mnou a s mým přítelem toleroval (příliš se mu to však nelíbilo), ale od ostatních lidí utíkal. Docela mě to mrzelo, pomalu už jsem se začala smiřovat s tím, že bude prostě takový, když tu se v něm něco změnilo a on si začal mazlení vynucovat. Když se chce pomazlit, začne mě hypnotizovat pohledem a kňučet. V některých případech zvedne i tu svou línou prdýlku a rýpne do mě čumákem, abych ho drbala na krku. Miluje pusinky, objímání, drbání a všelijaké projevy lásky. Pozor! Ne však od každého. Kdyby za ním na ulici přišel cizí člověk, pravděpodobně by si to líbit nenechal. Vyštěkl by na něj jako upozornění, ať dá své špinavé pracky pryč. Copak vám přijde slušné někoho cizího na ulici osahávat?
Remy je akční. Člověk je rád, když na procházce leze šnečím tempem, zvláště pak do kopce. Remy si ho za tu dobu stihne asi desetkrát vyběhnout a seběhnout. Pořád někde pobíhá a vymýšlí, co provede. K tomu je to trošku horolezec, rád leze do svahu, výšek se očividně nebojí.
Remy je tolerantní. Můžu s ním dělat, co se mi jen zachce. Obléct ho do oblečku, dát mu na hlavu vázu. Můžu mu šáhnout do tlamy, téměř až do krku, když v ní žužlá něco, co se mi nezamlouvá. Můžu mu čistit zuby. Můžu s ním tancovat. Můžu si na něj lehnout a změnit ho v polštářek. Nikdy ho nenapadne na mě zavrčet. Samozřejmě to neznamená, že by si vše výše zmíněné nechal líbit od každého.
Remy je zvědavý. Tak neskutečně zvědavý. Když chodíme na procházky a procházíme kolem otevřených bran a dveří, vždy má tendence tam zabočit a prozkoumat, co tam mají. Člověk ho musí mít pořád na očích, protože je samozřejmě nemyslitelné, aby lezl na cizí pozemky a do cizích domů. Takže si ho vždy přivolám. Ale tendence prozkoumávat má pořád. Vždy jako první musí prozkoumat tašku s nákupem či balíček od pošťáka. Co kdyby tam náhodou bylo něco pro něj?
Remy má potlačený práh bolesti. Tohle je typická dobrmaní vlastnost. Omylem mu šlápnete na ocas, jiný pes by kvičel, možná po vás vyjel, ale dobrman se na vás jen podívá s tázavým pohledem: „Co to jako bylo? To se o mě otřel motýl, či co?“
Když byl menší, chodili jsme mezi jiné psy. Jednou jsme takhle byli venku. Remy si vesele utíkal s balónkem v puse, když tu k němu přiběhl staford a napadl ho. Ihned jsme mezi ně skočili a odtáhli je od sebe. Vtipné bylo, že Remy celou dobu v tlamě držel balónek. Ani se chudák nestihl bránit, jaký to pro něj byl šok.
Byla tma, prohlédli jsme, jestli není někde kousnutý. Nevypadal tak – tlama, krk, vše v pořádku. Tvářil se normálně a chtěl, ať mu dále házíme balónek. Lidé se stafordem odešli a přišla tam jeho kamarádka německá doga. S ní si ještě asi hodinu vesele hrál. Když jsme přišli domů, najednou jsme na zemi našli krev. Měl dost nechutně prokousnutý hrudník. Ani jednou nezakvičel, nedal vůbec najevo, že by ho to bolelo.
Takový je Remy. Můžu ho srovnat s jinými dobrmany. Jeho kamarád z dětství Arčí a jeho sestra Enny jsou neskuteční otesánci. Spořádali by vše, co na co by přišli. Arčí dokonce kradl cizím lidem jídlo z tašek. Oba dva příliš nemají v lásce aportování, které Remy miluje. Enča je také buldozer, dokonce větší, než je Remy. Enča nesnáší štěňata (možná je to tím, že je to fenka), Remy je miluje a s každým štěnětem by si rád pohrál. I když už je to dospělák a není tak šílený, jako býval dříve. A těch rozdílů bych mohla najít tisíce.
Jací jsou dobrmani?
Každý je jiný :)
Zdroj fota: pixabay.com
Zdroj fota: můj foťák ;) - na fotce je Remy
No ktorému psovi je lepšie. Celý deň má spoločnosť, má starostlivú paničku a luxusný pelíšok. :D
Tjn, však mu pořád říkám, že se má mnohem lépe než spousta psů a hlavně lidí na planetě a ten darebák si toho ani neváží :D
No ozaj, to mi ani nenapadlo, že čo by aj kopu ľudí za to dalo. :)
Když jsem bydlel ještě v Blansku, tak soused měl dva dobrmany. Fenu a psa. Přes den je měl venku u domu a na noc je skoro každý den brával domů.Fena byla celkem v pohodě, ale se psem, jmenoval se Ryn, měl občas potíže. Sice byl docela přítulný a hravý, dalo se s ním opravdu hodně dovádět, ale nesnášel pach alkoholu. Jak z někoho cítil alkohol stával se skoro nepříčetným. Soused si rád dopřál nějaké pivo a panáka. Tak se občas stalo, že soused musel spát v dílně. Ryn ho prostě nepustil domů. Párkrát musel spát dokonce venku před bránou, protože se vracel domů později a jeho žena zapomněla zavřít psy domů a už spala. Nepomohlo mu nic, kdyby vlezl za bránu, Ryn by ho sežral. :D
No, chudák soused :D Nedokážu si představit, že bych se bála vlastního psa. Ale tak kdyby nepil, tak by neměl problém :D
Vím, že hodně psů nesnese alkohol. Děda od přítele má psa, co je na alkohol docela háklivý. Remymu vůbec nevadí, právě že on by byl pes alkoholik, kdyby mohl. Když byl malý, tak pod lavičkou našel flašku od piva a začal to lízat. Některý alkohol mu nevoní (víno), ale jiného by si klidně dal - třeba různé likéry mu voní. Zkoušela jsem dávat skleničku s likérem psu od přítelova dědy a ten uhýbal hlavou a utíkal. No a Remy tam strčil jazyk a normálně by to vychlastal celé, kdybych mu to dovolila :D
Mám rád psy a dobrman má můj respekt...
Respekt není špatný, hlavní je, že to není strach :)
jj
V mojí první práci měli dobrmana na noční hlídání. Asi ročního. První den na mě pěkně pouštěl hrůzu. Asi po týdnu, jsem byl pořád uslintaný a měl jsem obavy, abych na něj nešlápnul. A strašně rád lisoval petky. Je to už dobrých dvacet let.
Abys na něj nešlápl? To byl tak malý, nebo tak nemotorný, že se všude motal? :D
Remy taky rád lisuje petky. Když je třeba od Coly, tak ji rozkouše a pak ještě vylizuje ten zbyteček :D
Velký byl dost, ale věčně pod nohama. Sice měl výběh, kde měl přes den být, jenže mu tam bylo smutno. Tak byl s námi na dílně. Někdy spal, někdy si chtěl hrát. Jenže jsme se museli věnovat pro něj nesmyslné činnosti jménem práce.
pěkné :) velmi podrobné ;)
Congratulations @sili! You have completed some achievement on Steemit and have been rewarded with new badge(s) :
Click on any badge to view your own Board of Honor on SteemitBoard.
For more information about SteemitBoard, click here
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word
STOPDo not miss the last announcement from @steemitboard!