Miluju Řecko a ze všeho nejvíc řecké ostrovy. Jako destinace pro letní dovolenou je to ideální. Není to příliš daleko a je to cenově dostupné.
Když píšu řecké ostrovy, nemůžu vynechat ten největší - Krétu. Byl jsem na Krétě několikrát, ale vždycky jsem bydlel na severním pobřeží a na to jižní se dostal jen na výletě. Pokud však budu mít možnost se tam dostat příště, asi budu hledat ubytování na jihu - jih Kréty je tišší, klidnější, ne tak plný hotelů jak sever.
A je ještě jeden důvod, proč bych chtěl na jih Kréty. Chtěl bych se podívat na hrad Frangokastello.
Tento hrad vybudovali Benátčané v roce 1371 jednak jako ochranu před místními vzbouřenci, jednak jako základnu pro boj proti pirátům. Po odchodu Benátčanů hrad připadl Řekům, kteří ho používali zase jako základnu proti tureckým nájezdníkům. Ostatně, Řekové měli s Turky problém neustále.
V bojích za nezávislost proti Turkům se do hradu Frangokastello uchýlil v roce 1828 řecký odbojář Hatzi Mihalis Dalianis. Turecká armáda, čítající 8000 mužů a vedená Mustafou Bejem hrad 7 dní obléhala. V rozhodující bitvě, 17. května 1828 padlo 800 Turků a 385 Řeků. Turci hrad dobyli, ale dlouho se z něj neradovali. Mustafa Bej se nechal vylákat do soutěsek v blízkých horách, kde ztratil jak své lidi, tak i svůj život.
Ale tím to neskončilo.
Vznikli Drosoulites.
Totiž krátce po bojích se rozšířila legenda, že lidé viděli skupiny stínů pěších nebo i jízdních vojáků, pohybujících se z blízkého kostela Agios Charambolos do hradu Frangokastello. Legenda říká, že to je právě těch 385 vojáků, kteří padli v bitvě v květnu 1828. Stíny jsou prý viditelné z údolí, ze vzdálenosti 1 km. Pozorování je poměrně dost, jsou sice nepravidelná, někdy jsou mezi nimi i několikaleté přestávky, ale hodně je jich zdokumentovaných. Některé jsou z dávné historie - třeba v roce 1890 byli Drosoulites spatřeni jednotkou turecké armády, kterou vyděsili tak, že uprchla. Ale jsou i pozorování z novější doby - během 2. světové války spustila na Drosoulites palbu i strážní jednotka německého wehrmachtu. Armádu, co se blitzkriegem dostala až k Moskvě a Pítěru vyděsilo pár stínů??
Údajně se dají Drosoulites pozorovat i v současnosti. Jen musí být ta správná doba, správná viditelnost, správné počasí. Konec května, při východu slunce. Je několik pokusů o vědecké vysvětlení tohoto úkazu. Jedna z verzí je, že se jedná o shodu povětrnostních a světelných podmínek, kdy se vypařuje ranní rosa a pára ve světle vycházejícího slunce tvoří pohyblivé stíny. Další verze hovoří o možnosti fata morgány z pobřeží severní Afriky. Finální verze však nebyla stanovena. Já v skrytu duše doufám, že ani nebude. Romantická představa, že se jedná o duchy dvě stě let starých bojovníků, se mi líbí nejvíc.
Zajímavé. Na takovém hradě by se mi taky líbilo.
!BEER
!WINE
!wine
Tak koukám, že máme úplně stejnou lásku, není těžké Řecko milovat 😊 super článek a těším se na další s podobnou tématikou