Stává se vám, že vidíte opakovaně nějaký film, ale až po několikátém shlédnutí, třeba až v odstupu několika let, vám dojde nějaká narážka nebo utajený vtip?
Třeba ve filmu Ostře sledované vlaky se hlavní hrdina (Václav Neckář) jmenuje Miloš Hrma. Musím říct, že význam jeho jména mi došel až s jistým zpožděním. Budiž mi omluvou, že toto slovo je dnes už zastaralé a vůbec ne běžné :)
Ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku se při hledání receptu na Hu-hu koktejl ptá pan Camel (Lubomír Lipský) pana Gogo (Josef Hlinomaz), v jakém jsou baru. Gogo přemýšlí, a pak odpoví "To je bar... bar Kochba."¨
Šimon Bar Kochba, "syn hvězdy" byl vůdcem židovského protiřímského povstání v letech 132–135.
Nebo ve filmu Císařův pekař a pekařův císař vytváří magistr Kelly (Jiří Plachý), ve filmu stvárněný jako podvodník a hochštapler, pro potěšení císaře Rudolfa II. umělou bytost Sirael (Nataša Gollová). A používá při tom zaklínadlo "Ve jménu světa Beriach, ve jménu světa Jecirach, ve jménu světa Asijach...Vzývám vás géniové sedmi planet, buďte příznivi této operaci..."
Tak ty světy Beriach, Jecirach a Asijach, to není jen nějaký výmysl scénáristy, nějaké abrakadabra, ale jsou to skutečně pojmy z židovské kabaly, označující svět stvořený (Beriach), sformovaný (Jecirach) a učiněný (Asijach) - a ještě je čtvrtý (Acilut), který je nejvyšším, zcela duchovním stupněm světů. Prostě scénáristé Werich, Frič a Brdečka šli do úplných detailů.
Možná i vám se stalo, že jste viděli nějaký film potřetí, popáté nebo podesáté, a až pak vám nějaká situace nebo věta docvakly a začal dávat nečekanou souvislost?
Mimochodem, v předchozím odstavci jsem použil slovo abrakadabra. Není to jen takové nějaké citoslovce. "Bara" je hebrejsky "stvořit", "dabar" je hebrejsky "mluvit". "Bara k'adabra" - "stvořím, jak řeknu". V první kapitole Bible, v knize Genesis, tvoří Bůh pouhým slovem: I řekl Bůh budiž světlo, a bylo světlo. Takže kdejaký salónní kouzelník, lehkovážně pronášející své abrakadabra se možná dotýká samotných základů stvoření světa.
Zajímavé postřehy.