Onehdy jsem psal článek o špendlíkách, kterým říkáme sralky :) A dneska jsem byl natrhat další kyblík. Ono to roste vedle cyklostezky, ale já to trhám jakoby z druhé strany. Vlastně ty sralkové keře jsou mezi mnou a cyklostezkou.
Takže když jsem trhal, neviděl jsem na cyklostezku a cyklisté a bruslaři zase neviděli mě. Ale i když jsem nic neviděl, velmi dobře jsem slyšel. A bylo zajímavé poslouchat ty útržky jedné či dvou vět, když ti cyklisté nebo inlajnisté jeli kolem.
(ženské hlasy) ...on má masérský salón. A dělá i erotiku. Akorát on to při tom strašně prožívá...
(mužský hlas) ...zastavte, zastavte. Hele, dívejte dívejte... (zvuk skateboardu - hrrk, hrrrk, škrrrrrrk, plesk...) ...kuapiči... jeďte...
(pravděpodobně matka dítěti:) no tak si zastav a natrhej si, co chceš. Ale ty žluté jsou ještě nezralé, tak ti bude blbě.
Manželský pár, který venčil psa ne na cyklostezce, ale na louce, takže šel kolem mě. Pán se naklonil k paní, a s pohledem na mě se něco tiše zeptal. Paní mu hlasitě a velmi autoritativně odpověděla: To je takový druh višní!
No kdo jsem já, abych narušoval něčí autoritu?
Teď sedím u notebooku, píšu tenhle článek, pařák tiše bublá a vyrábí šťávu. Zaobírám se myšlenkou ji ještě trochu přisladit, slít do demižónu, přidat kvasinky a vyrobit víno. Ale když jsem si vygooglil recept, tak si říkám, že by to asi bylo moc složité a výsledek nejistý.
A někdy je lepší neslyšet...
!BEER
Občas se člověk dozví spousta zajímavostí, když vidí a není viděn. Nebo, když slyší a není slyšen.