Hm, to je zajímavé (že jednou trénuješ na Bolestínka a jindy na Rockyho :D). U mě je prostě pohyb spojen s tím být venku, doma cvičím fakt extrémně nerad a pouze v případě krajní nouze. Jako jasně, ty první kilometry ve vánici nebo slejváku nejsou nic moc, ale jak se do toho dostaneš a začnou se vyplavovat první endorfiny, tak se to překlopí do té roviny, kdy si to užíváš na max a okolnosti vůbec nevnímáš. Aspoň teda já to tak mám :) Se cvičením je to za velké nepřízně počasí horší. Ležet / sedět na mokrých strojích, klouzat na mokrých hrazdách / bradlech, do toho pauzy mezi sériema, kdy ti vítr bičuje ty mokré hadry... To už je fakt řehole a vyžaduje to nejvyšší levely Rocky módu :D
You are viewing a single comment's thread from:
Já sem to jako spíš referoval k těm podmínkám ten Rocky mód vs bolestínek (takže když sem třeba zmrzlej, otrávenej a unavenej, tak si fakt radši zalezu a pojedu švihadlo, nebo burpees, než abych to lámal přes koleno), než k nějaký výkonnosti. :) Co se týče výkonnosti, tak já sem naprosto odporně pragmatickej. Něco jako Mourinhův fotbal za jeho největší slávy - nedalo se na to moc dívat, většinou to vůbec nebylo entertaining, ale přinášelo to výsledky :D trénuju tak, abych mohl trénovat zejtra zase. V gymu šedá myš. Nevšimnul by sis mě. Pravej spodní roh a dělám, že neexistuju vůbec :D
:DDD ...Mourinhův autobus a šedá myš v gymu pobavila :D Říkáš, že nejsi úplně ten typ, co si naloží na benč stopade a pak to za řevu připomínající stádo sloních samců v říji zvedá tak, aby o tom věděly i prodavačky v supermarketu přes ulici, jo? :D Já taky ne ;)