Milý táto!
Narodil ses před více než sedmdesáti lety. Otevřel jsi oči ve stejném roce, stejně jako parní lokomotiva Šlechtična spatřila světlo světa v plzeňské Škodovce.
Ještě před pár lety jsme jí spolu obdivovali. A ona Tě už přežila. Je to jen chladný stroj, který ožívá párou a lidskou prací. Bez páry už není nic. Pokud lokomotiva nejezdí, zrezne a zůstanou po ní jen vzpomínky.
Vzpomínky zůstaly i po Tobě. A taky dva synové s vlastními rodinami a dětmi. V nich žije Tvůj odkaz, Tvá krev.
Byl jsi dobrý táta. Udělal jsi vše, co od tebe chtěla společnost, co od tebe žádal život. Vychoval jsi nás dobře. Vychoval jsi z nás dobré, poctivé lidi. Ukázal jsi nám cestu do vlastních životů.
Celý život jsi pracoval jako dělník. U jedné firmy, vykonával jsi jedno povolání. Díly železničních kol budou ještě dlouho sloužit, i když už tady nejsi.
Nebyl jsi spokojený se svojí prací, ale nikdy jsi nenašel odvahu jí změnit. Snad proto, že jsi byl spokojený se svou rodinou a to Ti stačilo.
Měli jsme Tě rádi. Ano, byl jsi často nervák a měl jsi své chyby. Každý má své chyby a občas křivdí svému okolí. Vše jsem Ti odpustil ještě za tvého života.
Byl jsi mi nejen rodičem v dětství, který se mi věnoval, ale i přítelem v dospělosti. Důležité bylo, že jsi měl dobré srdce a měl jsi nás rád. Miloval jsi i svojí ženu, naši drahou maminku, která teď už má jen nás.
Jsem rád, že ses dočkal i narození naší Terezky a stihl jsi i pár jejích prvních měsíců života. Je škoda, že si tě už nebude pamatovat. Budeš pro ní jen dědeček, kterého zná jen z obrázků a z vyprávění.
Hodný dědeček.
Vzala Tě nám nemoc. Tak rychlá, že jsme se s Tebou ani nemohli rozloučit. Ten nepatrný hajzl, který trápí celý svět. Jsme smutní, ale Ty se máš už dobře. Tvá duše už je u Boha. Stal jsi se součástí Boží velikosti a všudypřítomnosti.
Vnímám Tvojí blízkost stejně jako blízkost Boží, když procházím krajinou. V mém životě po tobě zbylo prázdné místo, které zacelí jen mí blízcí. A čas.
Když jsi odešel, viděl jsem Tě ve společnosti tří andělů. Považoval jsem to za znamení Boží ochrany nad tebou. Myslel jsem, že se nám z nemocnice brzy vrátíš.
Bylo to však znamení toho, že už se nikdy neuvidíme. Očima, ne srdcem. Nechtěl jsem to znamení správně pochopit.
Ale teď už to chápu. Jsi s námi, i když Tvé tělo už není.
Skrze Boha láska naše i Tvoje přetrvá.
Tvůj syn.
Krásné vyznání, přijmi mou upřímnou soustrast.
Děkuji.
Smutné , drž se...
Děkuji.
Upřímnou soustrast
Děkuji.
Zde lze pouze dodat známé pořekadlo. Kdo žije v srdcích svých milých,
není mrtev, je jen vzdálen. Jinak opravdu krásně napsáno.
Přijmi mojí upřímnou soustrast.
Děkuji.
😢 upřímnou soustrast
Děkuji.
Krásně napsáno mužíčku. Jsme tu pro tebe <3
Děkuji <3